|
|
Prvky vzácných zemin v elektroodpadech
Pospíšilová, Eliška ; Šebek, Ondřej (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Prvky vzácných zemin tvoří 15 lanthanoidů a Y a Sc. V současné době jsou velmi významnou surovinou v mnoha průmyslových odvětvích (metalurgie, sklářský průmysl). Jednou z možností využití je jako součást luminoforů v elektrotechnických zařízeních (televizních a počítačových zobrazovacích zařízeních). Z důvodu jejich vysoké ceny jsou hledány možnosti těžby těchto prvků z odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Tato práce je zaměřena na prvkové složení luminoforu ze zobrazovacích zařízení typu CRT (Cathode ray tube - obrazovka s katodovou trubicí) a plasmového televizoru. Bylo odebráno a zpracováno 37 vzorků luminoforů z různých zobrazovacích zařízení, za účelem studia prvkového složení. Luminofory byly podle typu zařízení rozděleny do 4 podskupin: černobílé televizory (TV_CB), barevné televizory (TV_B), barevné počítačové monitory (PC_B) a monochromatické počítačové monitory (PC_M). K výzkumu byla použita multiprvková analýza provedená kombinací hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP MS), optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP OES), spalovací metody s infračervenou detekcí (RF-IR) a atomové absorpční spektrometrie (AAS). Na základě výsledků analýz byly definovány hlavní prvky a potenciálně rizikové prvky v luminoforech jednotlivých podskupin....
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
|
|
|
Prvky vzácných zemin v elektroodpadech
Pospíšilová, Eliška ; Šebek, Ondřej (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Prvky vzácných zemin tvoří 15 lanthanoidů a Y a Sc. V současné době jsou velmi významnou surovinou v mnoha průmyslových odvětvích (metalurgie, sklářský průmysl). Jednou z možností využití je jako součást luminoforů v elektrotechnických zařízeních (televizních a počítačových zobrazovacích zařízeních). Z důvodu jejich vysoké ceny jsou hledány možnosti těžby těchto prvků z odpadních elektrických a elektronických zařízení (OEEZ). Tato práce je zaměřena na prvkové složení luminoforu ze zobrazovacích zařízení typu CRT (Cathode ray tube - obrazovka s katodovou trubicí) a plasmového televizoru. Bylo odebráno a zpracováno 37 vzorků luminoforů z různých zobrazovacích zařízení, za účelem studia prvkového složení. Luminofory byly podle typu zařízení rozděleny do 4 podskupin: černobílé televizory (TV_CB), barevné televizory (TV_B), barevné počítačové monitory (PC_B) a monochromatické počítačové monitory (PC_M). K výzkumu byla použita multiprvková analýza provedená kombinací hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plasmou (ICP MS), optické emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP OES), spalovací metody s infračervenou detekcí (RF-IR) a atomové absorpční spektrometrie (AAS). Na základě výsledků analýz byly definovány hlavní prvky a potenciálně rizikové prvky v luminoforech jednotlivých podskupin....
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Ulrych, Jaromír (oponent)
Ke zkoumání slíd z Českého středohoří byly použity metody: prášková rentgenová difrakce s geometriemi na odraz a na průchod, ICP MS, elektronová mikroanalýza, Mössbauerova spektrometrie a termogravimetrie. Hmotnostní spektroskopií byly změřeny stopové prvky, které mají převážně nízké hodnoty v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Některé prvky jako Ti, Rb, Ba, Sr, Zr atd. se vyskytují ve vyšších koncentracích ppm a mohou doplňovat neobsazené polohy empirického vzorce. Slídy obsahují max. 9,47 hm.% TiO2 a až 2,1 hm.% BaO ve vyseparovaných zrnech (vzorky 8 a 9). Obsahy Ba a K jsou variabilní v důsledku zónování některých slíd, především u vyseparovaných vzorků. Slídy byly zařazeny dle Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikace a náleží do skupiny pravých trioktaedrických slíd, které byly určeny jako Fe-flogopity. Rentgenovými práškovými daty byly vypřesněny parametry základní buňky, byl také zjištěn převažující polytyp 1M s prostorovou grupou C2/m. Pomocí Mössbauerovo spektrometrie byly zjišťovány poměry obsahů Fe2+ /Fe3+ , jejichž poměry pro vzorky 1-4 se pohybují v rozmezí 1,08 - 1,86 a ukazují mírně převládající obsahy dvojmocného železa (krom vzorku 9, kde je pomer 9:1). Termogravimetrické měření do vysoké teploty 1450řC odhalilo hmotnostní skok od 1120řC do 1270řC.
|
|
|
Krystalochemie slíd z Českého středohoří
Goll, Jan ; Skála, Roman (vedoucí práce) ; Rieder, Milan (oponent)
Slídy z centrální části Českého středohoří byly podrobeny analýzám rentgenová difrakce s geometrií na odraz a na průchod, hmotnostní spektrometrii s indukčně vázaným plazmatem a elektronové analýze. Hmotnostní spektroskopií byly naměřeny stopové prvky, které mají převážně nízké obsahy v porovnání s chondritovými hodnotami, či primitivním pláštěm. Slídy byly určeny Tischendorfovo (2007) a Riederovo (1998) klasifikací jako Fe-flogopity či Fe-Ti- flogopity. Obsahy titanu se pohybují v rozmezí 0,28 - 0,46 Ti (v jednotkách a.p.f.u.). Práškovými daty byl zjištěn polytyp 1M a u dvou vzorků byl díky dvojnásobnému parametr c zjištěn dvouvrstevný polytyp 2M1 s prostorovou grupou C/2c.
|
host ::
RSS.